Klára v Kanadě

Městečko v Rockies, které předchází jeho pověst. Nemohla jsem se dočkat, až Rockies uvidím, až jim pojedu vstříc a až poprvé spatřím Cascade Mountain a Banff. A co jsem viděla? Nic. Mlhu a možná obrys hory, sem tam. Městečko jako dobrý, nic, co by se v Alpách, po zásadním zdražení úplně všeho, nedalo nasimulovat.  Ale že by to teda byl nějakej odvar... Zlatý Livigno nebo Tygnes pomyslela jsem si. Přijela jsem nečekaně brzy, to znamenalo, že mě nikdo nečekal, tak jsem vyrazila na menší průzkum mlhou a břečkou, která se tvořila z tajícího sněhu na ulicích. Vzhled a nálada Banffu mi nějak vysály energii ze žil, byla jsem vážně zklamaná. Kvůli tomuhle jsem se vydala z peněz a táhla přes půl světa?  Po podepsání pracovní smlouvy a náležité dokumentace mě ubytovali. To byla další rána. Domek není žádná sláva, pokoj malej, spolubydlících hodně. Náhle mi přišlo, že na tyhle srandy jsem už stará. Já vím, že každá pseudospirituální pipinka musí mít alespoň někde hlášku, že růst začíná tam, kde

V Kanadě jsem potřebovala být na určitý datum, což mi nedávalo příliš volnou ruku při výběru letenek. Navíc s omezeným rozpočtem jsem musela sáhnout po "báječné" letence. Praha-Londýn-Toronto-Calgary za 50h. Chtěla jsem ještě napsat buducímu zaměstnavateli, jestli nemůžu přijet o pár dní déle, přesně čtyři dny by mi pomohly k letence o polovinu levnější a letu o polovinu kratšímu. Ale rozhodla jsem se nezačít v nové práci pozdním příletem. Samozřejmě mi na letišti přišel mail, že kvůli nepřízni počasí se můj startovací datum posouvá přesně o čtyři dny. Nebyla bych to já, kdyby vše šlo hladce, to je pro mentály. Takže v Praze mělo napřed letadlo dvouhodinové zpoždění, protože nestihlo přiletět z Nice. Následně se udělalo jedné z letušek špatně a nemohla letět, což znamenalo, že bylo moc pasažérů na málo personálu a 11 lidí muslo z kola (potažmo letadla) ven. Kupodivu se pár samaritánů našlo a za necelou další hodinku jsme letěli ve stanovném sníženém počtu. Čekání v Praze m

Je to jednoduché, věděla jsem na 100%, že chci být v přírodě a ne ve městě, a když v přírodě, tak nikde na placce v Saskatchewanu, ale v horách. A když v horách, tak v Rocky Mountains. A kdo byl v Rocky Mountains, okamžitě vždy zmíní jedno místo: Banff. O Banffu kolují mezi cestovateli úplné legendy, tak proč rovnou nezkusit klenot mezi horskými lokacemi?  Jelikož jsem, navzdory všem předpokladům a předsudkům, člověk, který má rád věci dopředu alespoň trochu srovnané, chtěla jsem si práci najít ještě před příletem a jet do jistého. Ono taky byť jednotýdenní hledání práce už přímo v Kanadě se může celkem nepěkně prodražit a tento luxus jsem si ani nechtěla, ani nemohla dovolit.  A teď udělám malou odbočku. Před odletem jsem vyklízela své věci a našla zápisník z roku 2015, kde jsem měla seznam o tom, jak by měla vypadat má vysněná práce. Byly tam tyto body: outdoorová práce v pohybu, práce se zvířaty, práce s lidmi, ideálně v národním parku v zahraničí, charitativní prvek práce. M

Slovy z Jistě, pane ministře - chtěla jsem něco udělat, tohle bylo něco, tak jsem to udělala.  A teď vážně. Možnost dostat Working Holiday víza do Kanady má každoročně, tuším, 1200 Čechů a my jsme si s přítelem řekli, že to zkusíme. Kdyby to nevyšlo, jeli bychom na Zéland, a kdyby ani ten nevyšel... To nemá smysl řešit, protože víza do Kanady jsme dostali okamžitě, já hned v prvním, přítel ve druhém kole losování.  Kanada mě zajímala kvůli divokosti přírody, neskutečné rozloze jejích hor a lesů, fauně, která tady žije a na kterou se nemůžu dočkat. Majestnátnosti zdejších hor a všem těm příběhům, které se vyprávějí o, až absurdní, laskavosti místních lidí. A Working Holiday je prostě jednou z položek, co musíte zkusit, dokud jste se ještě neusadili a nerozhodli hnízdit, kojit a přebalovat děti nebo splácet hypotéky.  Jediné, co mě trochu děsilo, byla představa té zimy v Kanadě, ale za poslední rok jsem se otužila na Islandu a následně navázala převážně outdoorovým pobytem u