Výlet a mé poprvé

 Docela epický zimní výlet jsme podnikli s přáteli, celkem spontánně, jednoho krásného mrazivého dne. Jeli jsme se podívat na zamrzlá jezera severně od Banffu.
 Ráda bych pro vás v tomto bodě měla nějaký zajímavý příběh zahrnující probuzeného medvědího samce, nasraného losa, indiánského šamana s poselstvím a kolumbijského překupníka koksu, ale bohužel. Byl to úplně normální výlet, na kterém jsme obdivovali nádhery Kanady, proslavené zamrzlé bubliny na Abraham Lake, Ice Festival na Lake Louise a zkontrolovali jsme stav Peyto a Bow Lake. Vše proběhlo v pořádku a za naší služby se nic mimořádného nestalo. Epická je i cesta sama o sobě, kdo někdy jel v Rockies po dálnici, ví, o čem mluvím. Vypadá to celé jako jako nekonečná vyhlídka.



Lake Louise Ice Festival


Abraham Lake a zamrzlé bubliny
Zimní Peyto mě také nadchlo
Při stojkách mě nohy nebolí.Stojka na Abraham Lake nesmí chybět.
Slyšet pukat 10 a víc cm tlustý led byl skutečně zážitek! Boží zvuk.
Tolik k fotkám a výletu.


 A jaké bylo moje poprvé?

Poprvé jsem zažila pocitovou teplotu -40°C. A popravdě, čekala jsem to o hodně, hodně, hodně horší. Já jsem původně takový typ organismu jako je plíseň, vždy se mi dařilo spíše na vlhkých a teplých místech, proto jsem se těchto mrazů skutečně obávala. Ale celkem mě to zklamalo, nebylo to tak dramatické.
 Plno lidí se mě ptalo, co v těchhle holomrazech nosím. Měla jsem na sobě jen 4, slovy čtyři, vrstvy oblečení. Kdy vrchní část tvořila moje bunda, o které, když jsem si ji před pěti lety ve slevě kupovala, jsem si myslela, že bude navždy jen ke koním, na houby a na podzimní, či jarní období. Pod bundou mikina, svetr a triko s dlouhým rukávem. Žádný inteligentní a funkční materiál. Pěkně postaru bylo tohle oblečení úplně hloupé a nefunkční, přesto svůj účel splnilo dokonale. V kombinaci s kuklou a čepicí. Na nohy punčocháče a džíny. Do práce mi to trvá pěšky cca 15min. Musím tedy říct, že poslední minuty už mě celkem zábla stehna, ale to bylo všechno. Na -40°C jsem čekala větší odvaz. Sranda byla, že mi namrzly řasy, obočí a kukla od sražené páry z dechu. Když mě potkala kamarádka, myslela si, že umrzám, ale já se spíš potila pod vrstvami. Nyní ale budu moct dramaticky vyprávět svým vnoučatům, jestli nějaká budou, jak jsem v minus čtyřicítkách chodila do práce a umrzaly mi vlasy a řasy. To tehdy, milé děti, ještě existoval led, sníh, zima...a práce... To si neumíte představit.

Taky se celý Banff hojně věnoval vyhazování vařicí vody do vzduchu. Ta v mžiku zmrzne a promění se ve sníh. Je to fakt zábava, musel si to zkusit každý. Můj kolega tím prý strávil celý den.



 Když se nám tu pak oteplilo o 20°C na krásných -20°C, už jsem musela kuklu sundavat a bundu rozepínat, jelikož mi seriozně začínalo být vedro. V životě bych to do sebe neřekla, ale zima mi vážně není. Postřehla jsem, že je dobré, když přes zimu i teplota v domě zůstává nižší. Já mám ted v pokoji kolem 16°C a je to úplně v pohodě. V ČR jsem vždycky vytápěla na 23°, klidně i víc, a pak jsem byla nemocná jen z drastických přechodů.

Tak si na mě vzpomeňte, až budete v ČR vyšilovat, že to tam kleslo pod nulu.
A nastudujte si metodu Wima Hofa.

https://en.wikipedia.org/wiki/Wim_Hof


Pro Kanaďany ale žádná teplota není dost nízká, já jsem v tom nejchladnějšm dni potkala Kanaďanku v sukni a další v converskách s odhalenými kotníky.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Práce u koní v Banffu

Alpy... Teplý brácha Rockies?

Klára zase v Kanadě